O zvířata, psy především, jsem projevovala zájem již od nejútlejšího dětství. Svolení mít svého vlastního psa jsem však od rodičů dostala až ve dvanácti letech – po čtyři roky mě provázel nezapomenutelný slovenský čuvač Rex, kterému také vděčím za název své chovatelské stanice – Garex. Od té chvíle jsem se kynologii věnovala s veškerou seriozností, která je mi vlastní. Skutečný začátek mé cesty však přišel až v roce 1981 s mým prvním psem s průkazem původu – briardem.

V roce 1990 jsem si nechala zaregistrovat název chovatelské stanice Garex, původně zaměřené hlavně na chov briardů a skotských teriérů; vlastnila jsem i flanderského bouviera. Od poloviny devadesátých let je však středem mého zájmu naše národní teriérské plemeno – český teriér. I když jsem se vzhledem k mému náročnému povolání lékařky nemohla věnovat chovatelským aktivitám tak intenzivně, jak bych si přála, podařilo se mi v uplynulých třiceti letech odchovat několik kvalitních vrhů – kvalitních co do exteriéru, ale v nemalé míře také povahy a pracovních vloh. Jako vystavovatelka jsem aktivní více než čtyřicet let a za tu dobu jsem s mými psy získala řadu titulů i z těch nejprestižnějších výstav.

Mimo výstavní kruh byla většina mých psů ve služebním výcviku, tréninku poslušnosti, agility nebo lovecké práce. Vždy jsem kladla důraz na zachování funkční anatomie a pracovních schopností našich psů.

Dlouhá léta jsem profesně působila v Nizozemsku, kde jsem také absolvovala výuku rozhodčího exteriéru a v roce 2005 získala svou registraci. Postupně jsem si rozšířila aprobaci na celou FCI III. skupinu; ve Velké Británii mi Kennel Club udělil status A1 specialistky pro české teriéry se svolením zadávat čekatelství šampiona. Jako chovatelka i rozhodčí si cením psů, kteří jsou skutečně vyrovnaní – silní jak tělem, tak duchem.

V Klubu chovatelů českého teriéra jsem byla řadu let členkou chovatelské komise. Na žádost klubu a Českomoravské kynologické unie jsem napsala výklad standardu českého teriéra, který je využíván pro vzdělávání rozhodčích; sama také na seminářích přednáším doma i v zahraničí.

Spolu s manželem, rodilým Holanďanem, žijeme s našimi teriéry (českými a airedale teriéry) na statku v západních Čechách, kde se věnuji i svým dalším koníčkům: koním a zahradničení.

MUDr. Gabriela van Ruiten-Hajnová

We return to the early 1970s, to post-war West Germany, where a young teenager carried dreams far greater than her age. While her peers were discovering new interests and enjoying a carefree school life, she was already working relentlessly. At just fifteen years old, she earned every single Deutsche Mark herself, determined to buy a Bobtail of her own. That dream took shape in the form of a bitch named Cora vom Glindenberg.

At only seventeen years of age, Conny bred her first litter with Cora in 1973 under the affix „aus dem Elbe-Urstromtal.“ That Cora can still be found behind many of today’s champions more than half a century later is no coincidence. It is the result of intuition, perseverance, and the remarkable inner strength with which Conny has navigated both deep valleys and high peaks over the past fifty years. Cora herself was not an outstanding top bitch, but Conny’s exceptional eye for quality made all the difference. By carefully selecting the right stud dogs, she built a successful line that would endure for generations.

Where others consistently chose the easy path, Conny always pursued the highest quality. Distance was never a limitation — whether that meant travelling by train to Hungary or boarding a plane to the United States. When it came to the right bloodlines, there were simply no boundaries.

In 1988, a new chapter began. Moving from Germany to the Netherlands — and later, in 1996, to Belgium — Conny opened her heart to a second man and with him to second breed: the Bearded Collie with affix „Firstprizebears,“ and what followed reads almost like a roll call of legends. She was fortunate to own the great Ch. Shilstone Choir Boy — affectionately known as „Bo“ — sire of more than sixty champion children and, in her own words, the very blueprint of the breed standard. Ch. Firstprizebears Vancouver became the first Bearded Collie bred overseas ever to earn an English title, taking the Reserve CC at Crufts in 2001. Ch. Firstprizebears Apache crowned the line with the Dog CC at Crufts in 2005. And Ch. Firstprizebears Helen Hunt was twice crowned World Champion, first at only eighteen months of age. Two breeds, one unmistakable signature.

And while breeders come and go — sometimes rising quickly, only to fade just as fast — Conny has managed to remain at the very top after more than fifty years of breeding. The world has changed. The dog world has changed. But at heart, Conny is still that fifteen-year-old girl: hardworking, curious, always searching, always striving to strengthen her line. Still standing at the top, with 185 home-bred champions to her name and 126 beardie champions.

Cornelia Loest